3.kapitola-Vřelé setkání otce a syna

20. ledna 2008 v 16:12 | envy&wrath |  memento mori
Tak je tu další kapitolka, autorkou je převážně envy :-) měla bych se asi začít víc snažit :-)
zatím wrath

Tom se zastavil před honosně zdobenými dveřmi a zhluboka se nadechl. Jo zvládnu to, je to jen obyčejnej mudlovskej šmejd. Tom napočítal do deseti a rázně sáhl po klice. No jako, co jsem čekal, že tu budou mít otevřeno a ještě mě uvítají? "No prosím, pane Raddle. Chcete zabít jen mě nebo budete chtít i své prarodiče? Jen si poslužte" Jsem to já, ale troll. Ušklíbl se Tom nad svou naivitou a namířil na zámek hůlkou. "ALOHOMORA," zašeptal a dveře se na povel odemknuly.
Raddle mladší vešel do velkého dvora a rozhlédl se po velkém domě. Ne, to jsem udělal špatně. Musím na něj udělat dojem a až pak ho zabiju. Tss na toho mudlovského šmejda dojem asi neudělám, ale třeba dostane infarkt, až zjistí, že má syna. Tom se ušklíbl a vrátil se zpět ke dveřím, které znovu zamknul a hlasitě na ně zabušil. Jo, tak o tyhle dveře se nebojím, že se rozpadnou, ale já prostě nechápu proč mudlovskej šmejd bydlí v tak honosném domě a potomci Salazara Zmijozela bydlí v tchoří noře. Ušklíbl se a čekal.
Nemusel čekat ani moc dlouho a ozvalo se: "Kdo je tam?".
Sakra přece mu nemůžu říct, že Tom Raddle mladší. Jsem já to fakt idiot.
"Dobrý den, Můj pán mě poslal, že s vámi mám projednat něco ohledně zboží, o kterém se prý nemám zmiňovat moc nahlas."
"Hmm, ano myslím, že si vzpomínám, pojďte dál," řekl ten onen (N/A: Žádnej onan, stále jenom onen) a otevřel dveře.
Tom v něm okamžitě poznal svého otce, byl mu opravdu hodně podobný, byl vlastně úplně stejný. Zpozoroval, že si toho všiml i starší muž, jelikož se viditelně zasekl a měřil si ho podezíravým pohledem.
"Ehm, pustíte mě dál? Mé jméno je Abraxas Malfoy," řekl Tom první jméno svého "kamaráda", které ho napadlo.
No, to jsem moc nevychytal, pochybuju, že Abraxas je u mudlů normální jméno. No ono vlastně není normální ani u čarodějů, jóó to je nenápadka.
"Ano jistě pojďte dál, pane Malfoyi," Raddle starší dovedl Toma do přijímacího salónku.
Tom se uchváceně podíval po místnosti. Vypadala opravdu přepychově. Na vysokém, malovaném stropě visel luxusní křišťálový lustr osvětlující velkou místnost. Ode dveří až po schodiště se táhl červený běhoun a po zdech visely obrazy, nejspíš Raddleů. U jedné z nich stál malý konferenční stolek lemován zlatem a několik pohodlných křesel potažených kůží.
"Ehm, posaďte se, pane Malfoyi, já dojdu pro mé rodiče, abychom mohli projednat tu koupi," zadíval se Raddle nejistě na Toma a prohrábl si nervózně vlasy.
Hm tak už vím, po kom mám tohle gesto. To je strašný mít toho tolik společnýho s takovým šmejdem. Počkat co to říkal s těma rodičema? To jako tady budu mít obecenstvo v podobě bábi a dědy? Tak to mají asi smůlu stařečkové, ale není to krása umřít ve stejný den, jako syn. Pche, všechno je v naprostém pořádku Tome Rojvole Raddle. Jsi přeci Zmijozelův dědic a tohle není nic víc než špína. Takže TADÁ přichází tvá velká premiéra. Vzpomeň si na Angel!
"Ano, ano, jistě. Máte naprostou pravdu, pane Raddle," přitakal Tom po té, co si uvědomil, že musí vypadat opravdu vtipně, když jen tak zírá do prázdna, "to bude opravdu nejlepší," dodal po chvíli potichu.
Raddle starší se na něj bázlivě podíval a rychle odešel. Nejspíš nechtěl být moc dlouho s tímhle podivínem sám v jedné místnosti.
"Jo to bude fakt nejlepší, aspoň už nebude na této zemi žádná stopa po ostudném rodu Raddleů. Jen já, ale já nejsem mudlovská špína, jako oni," zamumlal si pro sebe Tom po té, co za jeho otcem zapadly dveře.
Ale mají to tu pěkný, hodně pěkný. Nevěřil bych, že mudlové mohou mít vkus, ale tak přec jenom je to můj otec, takže má jediné štěstí, jinak by ještě trpěl. Ale tento dům by se dal využít k osobním účelům: uculil se Tom, ale rychle nasadil svoji neprostupnou a ledovou masku, jelikož se právě otevřeli dveře a do místnosti vešel mu již známí muž a za ním postarší, velice luxusně oblečený pár.
Měli na tváři přívětivý úsměv, ale Tomovi neušlo, že je hraný.
"Dobrý večer, Mé jméno je Thomas Raddle a toto je má choť Marry Raddleová."
"Dobrý večer,"přijal jeho nabízenou ruku Tom.
"Takže přejděme k věci, kvůli které jsem tu," ujal se slova Tom a začal přecházet po místnosti, prohlížel si obrazy velmi pohledných mužů a žen a zastavil se před obrazem, v jehož rohu bylo napsáno starodávným písmem Tom Thomas Raddle.
"Abych pravdu řekl, nejsem tu kvůli žádnému obchodu nýbrž kvůli jedné nevyřízené záležitosti," řekl nespouštěje oči z obrazu."Jistě jste si všimli nevídané podobnosti mezi mnou a jistou osobou v této místnosti," otočil se ke svému otci a provrtal ho chladným pohledem.
Ten jen vyděšeně polkl a nebyl schopen slova, proto se Tom tázavě otočil na své prarodiče.
"Ano, to jme si všimli, a byli bychom rádi, kdyby jste nám objasnil o co tady jde," napřímil se nejstarší muž a chladně se na Toma podíval.
"Ach ano jistě, já jsem se vám ještě nepředstavil, že?" ušklíbl se chladně Tom.
"Představil, jmenujete se Abraxas Malfoy," pípl vystrašeně Tom Raddle starší.
Tom po něm hodil opravdu nepěkným pohledem a odfrkl si: "Jo, a kdybych vám řekl pravdu, tak by si mě asi těžko pustil dovnitř. Nicméně…" otočil se Tom na své prarodiče, "…jmenuji se Tom Raddle," odmlčel se, "mladší."
Všichni, kteří stáli v místnosti, na něj šokovaně zírali, neschopni slova.
"Zde přítomný Tom Raddle opustil moji matku, v době jejího těhotenství. Nechal ji jen tak samotnou, bez peněz a s nenarozenym děckem, i když," odfrkl si, "mohla si za to sama, když se zamilovala do špíny, "zopakoval Tom slova, která již dnes jednou slyšel.
Thomas se otočil na svého syna a podíval se na něj nesmlouvavým pohledem: "Můžeš mi říct, proč jsi nám neřekl, že máš dítě a že ta žena je těhotná?"
Jestli předtím považoval někdo Thomasův hlas za chladný tak teď už by mu muselo připadnout, že mu z pusy padají kostky ledu. (N/A:Ne, nenapil se předtím té ledem přeplněné koly, co maj v mekáču.)
"Ale tati, ona mě něčím očarovala. Nevím, jak to udělala, ale je to tak. Nesnáším ji, je hnusná a divná a já nevím co ještě," začal přecházet ze zoufalství do zuřivosti starší Raddle.
"Je mi jedno jestli tě očarovala nebo ne, ale čekala tvoje dítě a tvojí povinností je se o ně starat! Jseš nezodpovědný, až se mi s tebe dělá špatně, kolikrát sis vzpomněl na tu nebohou ženu, která někde vychovává tvoje dítě!" už zuřil nejstarší Raddle.
Tom se v duchu uchechtl. Jo ta kdyby mě vychovávala, tak je to se mnou hodně špatný. Ale přec jenom něco jsem nejspíš zdědil po ní, opravdu nejsem takovej idiot jako je tohle, ale přec jenom dědy s babulí je mi celkem líto, že maj takového syna. Jsou celkem v poho, ale bohužel jsou to špíny, tudíž nemám na vybranou.
"Nebojte, na tu nebohou ženu vzpomínat nemusel, ta totiž umřela hned po porodu," pronesl téměř ironicky Tom. "Ale, přec jenom máš syna a ten musel žít v sirotčinci," podíval se znechuceně na svého otce a čekal, co mu na to řekne.
"Ale mě je úplně jedno, že mám syna! Chápeš to, já žádného syna s tou bláznivou ženskou nechtěl ani nechci. Musíš být stejně divný jako ona. Fuj, jsou to všichni blázni. Tvůj strýc je toho příkladem, nechápu, že ho ještě někam neodvezli. Já žádného syna nechci, chápeš, tak se prostě sbal a jdi tam, odkud jsi přišel…"
"A DOST!!" zahřímal Tom a tím přerušil rozzuřeného otce. "Ještě jednou cekneš a budeš před smrtí trpět! Jasný?" zeptal se rozzuřeně a mířil na něj Morfinovou hůlkou.
Ten se jen vystrašeně přikrčil a zhypnotizovaně zíral na hůlku, po chvíli ticha neznatelně kývl.
"Výborně" usmál se spokojeně jeho syn. "A teď uvidíš jaké to je vidět umírat své nejbližší."
Tomův spokojený úsměv se začal měnit v nebezpečný až téměř fanatický a hůlku obrátil proti Thomasovi. Ten se na hůlku jen letmo podíval a pak se podíval Tomovi do očí.
"Sbohem vnuku, tušil jsem, že už tady dlouho nebudu. Přišlo to sice o něco dřív, než sem čekal, ale co se dá dělat," řekl naprosto vyrovnaným hlasem.
Tom na to jen neznatelně kývl a zašeptal: "Sbohem dědo!"
Chvíli si jen hleděli do očí a pak Tom zakřičel: "AVADA KEDAVRA," a Thomas se skácel k zemi, byl mrtvý.
"Néé!" vykřikla Marry poprvé za celou dobu a sklonila se ke svému muži.
Pak se uslzenýma očima podívala na Toma, čekala, že se na její trápení bude dívat s radostí. V jeho očích, ale našla něco, co by tam určitě nečekala. Viděla v nich omluvu, jako by říkal, omlouvám se, ale nemůžete žít, už kvůli mně ne. Mohli byste dopadnout ještě hůř.'
Znovu se podívala na svého muže a na Toma a pak naprosto klidným hlasem pronesla:"Ráda jsem tě poznala, Tome, ale nyní už prosím zkrať mé trápení a pošli mě za ním."
Tom na ni mlčky hleděl, pak jí kývl, jakoby na pozdrav a zašeptal:"Já vás také, Marry" omluvně se na ni podíval a zakřičel:"AVADA KEDAVRA".
Marryiny oči najednou zhasly a Marry padla mrtvá hned vedle Thomase. Tom se na ně chvíli díval a pak se s naprosto chladným a lhostejným výrazem otočil ke svému otci.
Raddle starší se krčil u jednoho z křesel a vystrašeně se díval na svého potomka. "p…p…prosím, ne…nedělej to, vždyť jsem tvůj otec," vystrašeně ze sebe vykoktal a zíral na Toma.
Tom se ledově zasmál a přešel o něco blíž ke staršímu muži.
"Jo, ty bohužel jsi můj otec, ale řekni mi jedinej důvod, proč bych to teď měl brát na vědomí? Nikdy si se o mě nezajímal, tak jako já se nezajímal o tebe, ale nemůžu dovolit, aby svět špinilo něco tak odporného, jako jsi ty a ještě k tomu nosilo stejné jméno jako já," Tom se na chvíli odmlčel a přešel k němu ještě o něco blíž, "tví rodiče nebyli takový, jako ty to máš pravdu, ti si zasloužili žít. Zabil jsem je proto, aby netrpěli, ale u tebe nemám jediný důvod nechávat tě naživu. Jsi srab a odporný šmejd, ale teď mě napadá, že nechápu, proč se tady špiním tím, že se tu s tebou vybavuju. Máš nějaké námitky?" podíval se na otce a tázavě zvedl obočí.
"No…no…totiž…ale…ne…to nejde…totiž…" koktal Raddle a snažil se co nejvíc se schovat za křeslo.
"Jo jasně, soráč, ale na tohle fakt nemám čas ani náladu. Takže bohužel tvůj čas vypršel. Přeji krásný den," řekl Tom a sladce se na něj usmál.
"AVADA KEDAVRA!" zakřičel napotřetí Tom a zelený paprsek smrti se setkal s vyděšeným Tomem Raddlem starším a ten se bez života složil na zem.
Tom na něj chvíli znechuceně hleděl, pak se znovu podíval po místnosti a zastavil se u prázdného místa na stěně: "Tam bude moje podobizna, to slibuju."
Přešel ke dveřím, vzal svoji lucernu, kterou si tam předtím odložil, naposledy se otočil do místnosti a zašeptal:"Krásné sny, Raddleovi" a odešel.
Tom došel zpět na místo, z kterého již dnes odešel do domu Gauntů. Opatrně otevřel dveře a posvítil si do místnosti.
Morfin ležel stejně, jako když ho opustil, nic se tu nezměnilo.
Tom došel ke stolu, u kterého ležel jeho strýc a položil si na něj lucernu, která vrhala mihotavé světlo po místnosti. Podíval se na Morfina a tvář se mu protáhla do znechucené grimasy. Tý jo, to nebyl dobrej nápad, malinko změna mezi domem Raddlů a tady tímhle. Ale fuj takhle by fakt slintat nemusel. Bléé, to je nechutný. Pomyslel si Tom mezi tím, co si klekal vedle Morfina.
Tak pojď na to, Tome, zvládneš to. Není to tak složitý, jak to vypadá. Blbost! Je to těžký, jak sviň!
Tom se naposledy zadíval na strýce Morfina, pak se zhluboka nadechl a snažil se vybavit si tu událost, která se odehrála asi před hodinou na druhé straně údolí. Trvalo to několik minut, než se mu před očima začaly promítat opět ty strašné scény vraždy. Když byl obraz kompletní, přiložil si hůlku k pravému spánku a zamumlal: "GIVERIUS MENTALE!"
Začal z něj tahat bílý provazec myšlenek, pak hůlku namířil na Morfina a lehce s ní mávnul.
Morfin sebou trhnul, ale pak zůstal zase nehybně ležet na zemi.
Tomovi se točila hlava, věděl však, že musí co nejrychleji vypadnout.
Při pohledu na strýce, ze kterého teď byla ještě větší troska, než když ho mladý Rojvol spatřil poprvé, se zlomyslně usmál a zašeptal: "Příjemný pobyt v Azkabanu, strýčku."
Sjel pohledem ke krásnému černému prstenu vyjímajícímu se na špinavé ruce, chtivě se mu zablesklo v očích a natáhl po něm ruku. Stáhl ho Morfinovi z prstu a stiskl ho v dlani, pak se prudce otočil a rázným krokem vyšel ze dveří.
Na velký černý prsten dopadla záře měsíčního svitu a roztančila tak hru světla a stínu. Mladý muž na něj se zalíbením hleděl a pomalu, jako by to měla být poslední a nejdůležitější věc, kterou v životě udělá, si jej začal nasazovat na prst. Pak pozvedl ruku k měsíci a ukončil tím jednu kapitolu svého života. Od dnešní noci už nic nebude, jako dřív.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Envy Envy | 20. ledna 2008 v 19:45 | Reagovat

konecne. Pekny :)

2 Tracy Tracy | Web | 21. ledna 2008 v 19:18 | Reagovat

Krásný, nádherný, super, dokonalý popis vraždy, ale chudáci staří Raddleovi. Museli umřít, ale je to škoda. Ten jeho otec měl chcípnout mnohem bolestivější smrtí, tohle byl slabej odvar. Tom je pořádně výkonej, tři lidi denně to rozhodně není málo!!!! (von ani jeden denně není málo, teda pro mě, s vraždou ještě opravdu zkušenosti nemám!!) Další kapitolka musí být hned teď, nebo mě budete mít na svědomí!!!!

3 Tracy Tracy | Web | 21. ledna 2008 v 19:18 | Reagovat

Krásný, nádherný, super, dokonalý popis vraždy, ale chudáci staří Raddleovi. Museli umřít, ale je to škoda. Ten jeho otec měl chcípnout mnohem bolestivější smrtí, tohle byl slabej odvar. Tom je pořádně výkonej, tři lidi denně to rozhodně není málo!!!! (von ani jeden denně není málo, teda pro mě, s vraždou ještě opravdu zkušenosti nemám!!) Další kapitolka musí být hned teď, nebo mě budete mít na svědomí!!!!

4 Tracy Tracy | Web | 21. ledna 2008 v 19:18 | Reagovat

Krásný, nádherný, super, dokonalý popis vraždy, ale chudáci staří Raddleovi. Museli umřít, ale je to škoda. Ten jeho otec měl chcípnout mnohem bolestivější smrtí, tohle byl slabej odvar. Tom je pořádně výkonej, tři lidi denně to rozhodně není málo!!!! (von ani jeden denně není málo, teda pro mě, s vraždou ještě opravdu zkušenosti nemám!!) Další kapitolka musí být hned teď, nebo mě budete mít na svědomí!!!!

5 Tracy Tracy | Web | 21. ledna 2008 v 19:19 | Reagovat

Sory, nějak to blbne.

6 Envy Envy | 23. ledna 2008 v 20:59 | Reagovat

Je sorac puso ale kapitolky pribivaj nejak pomaloucku ale uz ji mame napsanou a mozna i tu dalsi nebo ne? no ja ted nfm

7 Leenikk Leenikk | Web | 8. března 2008 v 15:02 | Reagovat

No teda, me udivilo jak se zachoval ten Thomas!

Jinac moc se povedlo!

8 Zubatá Zubatá | Web | 31. ledna 2009 v 19:04 | Reagovat

Povedený, moc! :).. onan :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama